.

Draw my live

20. května 2017 v 20:02 | Tánička
Ahoj, doufám že vám tohle oslovení vyhovuje dnešní článek je draw my life nepočítejte s tím že můj život do teď je i byl ideální ale nechci aby jste mě litovali, protože i přes všechny nedostatky mám tu svou rodinu a přátelé a ti my dávají vše co můžou.
Teď jsem si vzpoměla na takovou věc (nevím jak to jinak nazvat:věc ) co mi říkala mamka:

Když člověk má například 10 korun a druhý 50.
Ten jeden ti dá 10 ale ten druhý 25.
Sice jsi dostal jenom od toho prvního 10 a ten druhý ti dal víc, ale ten první ti dal vše co měl víc neměl!!
A ten druhý polovinu toho.

Doufám že jste pochopili co vám tim chci říct.
Já vím dlouhá předehra tak se do toho můžeme vrhnout.


Narodila jsem se 20.11.2004 do už dvojčlené rodiny.
Mamka Ukrajinka a taťka Čech.(napište si jestli chcete článek o ukrajinských knihách)
Nevím kolik jsem vážila ani nic podrobnějšího.


Dva roky potom se narodila moje úplně nejlepší sestra.(taky si napište jestli chcete vědět co čte sestra)
O několik let potom můj taťka onemocnil vážnou nemocí a tou se stala leukémie odjel do němocnice do Plzně.
Kde strávil několik let.


Když můj otčín byl v nemocnici moje maka si prošla docela a úplně peklem ne, neproběhla to jen tak ale prošla pomalu a pošpiškách.
Neměly jsem peníze, protože moje matka byla na matrský dovolený a žily jsem jen z mála peněz na měsíc.
Na to mamka neměla vůbec čas musela se starat o nás a byla unavenáa nevěděla co si počít.
Vyprávěla jak chtěla strašně moc spát ale když si nás vzala babička ven tak jenom mě nebo sestru nikdy ne dvě naráz a zakázala mamce spát že ať jí to ani nenapadne teď si asi říkáte no jasně radši se prospí a nebude to moje mamka brát vážně jenže ona měla takový strach že pak si nevezme ani jednu a tak nespala.
Byly to těžké roky.


Po několika letech konečně se táta vrátil domů sice byl úplně jiný než jsem si ho pamatovala ale byl náš.
Každý rok jezdil na višetření jestli se mu nemoc nevrací ale je až doteď na tom dobře.
Navštívil nás po dlouhe době čekání taky smích a radost.
Po několika letech kdy byl tak zvaně na nemocní/zdravotní(prostě jak nešel do práce kvůli nemoci)dovolené ale teď pracuje jako místo starosta naší obce.


Já jsem nastoupila do školy hned druhý rok jsem přestoupila na jinou školu a na tý jsem až doposud.
Z přátelství jsem to měla těžké a ještě budu, lidi nemůžo prostě uznat jaká jsem že navzhled možná vypadám jako namyšlená coura ale ve skutečnosti dokážu mnohem a mnohem víc.
Teď ale jsem si našla Báru a držte nám palce aby naše přátelství zůstalo i dál.


Ptáte se kam zapadá moje blogování, čtení atak dále jak jsem se sem dostala jednoduše.
Nebyla jsem dítě co rádo čte ani jsem neznala v okolí inspiraci ke čtení.
Četla jsem ale z nechutí kvůli matce která za celý život přečetla toho strašně moc.
Ale pak mě to z nenadání začalo bavit a pak jsem taky oběvila jednou na mým e-amilu správu k domenu na jeden můj starý blog do kterého jsem si nic nenapsala.
V ten moment jsem si řekla že bych si mohle založit blog a tak jsem pátrala a nakonec jsem si ho založila.
Můj první článek se menovalvše co najdete na mém blogu ale nebylo knížkách tenhle blog byl to prostě fanblog po měsíci jsem se tolik začetla že jsem si předělala celý blog na knížní blog a tak je to doposuď.
Myslela jsem si že po pěti měsících bych mohla udělat spolupráci z nějakým nakladatelstvím(tak najivní).


Ten fan glog se jmenoval Život je život protože jsem myslela že tam budu psát věci jako co je zajímavého citlivého atd.(taky jsem začala na twittru stále to tam můžete najít)
Přemýšlela jsem co zajímavého a originálního s knihami udělat a musíte uznat že se mi to přemýšlení povedlo (Book like music, ANO/NE) a doufám že i víc nápadů příjdou.
MIluji svůj blog hlavně kvůli vám za vaše komentáře, odebírání, sledování ....... a za všechno

Omluvte moje nedostačující obrázky.
A uvidíme se jindy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama