Prosím sledujte mě!!!!

Sobota v 16:42 | Tánička
Dneska jsem si založila Wattpad a začala jsem jakoby psát knihu pokud se tomu dá takhle říct.
Říkám to tady jen zdůvodu že bych chtěla aby jste o tom věděli a koukli se na to.
Tady máte o čam to je:

Marii je docela normalní alespoň byla než jí proklela stará čarodějnice, která zrovna umírala a tak se přepojila do těla Marii a když to netuší čarodějnice se může objevit a udělat to nejhorší.
Když se Marii probudí jedině když bude mít na prsou ornamenty čarodějnice zjistí že byla venku a ona si nic nepamatuje. A když to zjistí většinou teda určitě se přestěhuje někam jinam nechá si změnit jméno a snaží se žít dál. Jenže tohle stěhování bylo jiné .......

Doufám že vás to tak trovhu zaujalo jestli jo ta se koukněte na moji stránku sice tam mám jenom dvě kapitoli ale určitě jen ta nepřestanu.

Taky jsem si založila ask.fm, ano vím že soro nikdo to už nepoužívá ale jen tak pro zajímavost bych byla ráda pokud máte dotaz tak vám ho ráda zodpovím.
 

WRAP UP

Sobota v 16:29 | Tánička |  WRAP UP
Máme tady 1 článek wrap up(u) a to za měsác květen, za květen jsem nepřečetla nějak moc knih ale teď čtu kruh který je skoro u konce a taky mi Anna Franková dala zabrat.

1.Hvězdy nám nepřály
Na kterou jsem dělala recenzi, ale která mě moc neoslovila vlastně ve skrácení.

Je to o klukovi Augustovi a Hazel kteří se do sebe zamilují ale bohužel jim hvězdy nepřejí a mají oba dva rakovinu.Gusovi už skoro rok nic není a nic doktoři neoběvily jenže když letí na vílet s Hazel tak zjistí že se nemoc vrátila .....

to je vlastně moje druhá romantická kniha, to jak se měli rádi a jak sobě byli věrní se mi moc líbilo bylo to pěkně spracovaný ale .... to si dál přečtě te v recenzi

2.Deník Anny Frankové

Je deník Anny která žila jako židka ve druhé dvětové valce to by vlastně byl úplně obyčejný příběh dívky z 2.světové jenže Anne a její rodina se přestěhovaly aby přežily do zadního domu který můžete najít v Amsterdamu.
Kde žily od roku 1942-1944 kdy je potom zatkly.
Anne zemřela v koncentračním táboru na tyfus společně se svojí sestrou Margot.
Jediný otec Anne přežil a ten se staral o to aby vlastně deník vyšel.

Moje pocity z knihy jsou velice zvláštní na jednu stranu je to velice poučná kniha kde se toho hodně dozvíte ale na druhou stranu se mi těžko četla a potřebovala jsem na ní hodně klidu a mrzelo mě že bylo hodně těžké o knize polemizovat s mýma kamarádkami protože kniha je spíše filozofická než se tam píše co se dělo atd.
Anne hodně vypráví o svých myšlenkách co by chtěla jak jako dospívající se smiřuje stým že nesmí ven a musí stále stát za zadkem rodičů.
Doporučila bych jí všem kteří mají rádi 2.světovou a kteří se chtějí přiučit co to stálo náctileté děvče.
Recenzi jsem nedělala asi ani dělat nebudu ale pokud chcete tak napište do komentářů ale myslím že tohle vám stačí.

Book tag w/Sestra

Pátek v 21:09 | Tánička |  tagy
Vím že jsem book tag už dělala ale vnukl mi nápad co ho udělat se sestrou, sestře je 10 a tak čte knihy pro mládež nedivte se že odpovědi jsou krátké moje sestra víc k tomu už neřekla a já jsem s ní nemohla nic vymačkat někdy taky udělám článek co sestra čte.

1.Máš doma místo na čtení?
- Jo, na posteli.
2.Záložka nebo kousek papíru co se válí poblíž?
- Kousek papíru co leží vedle někdy i kapesník.
3.Můžeš prostě jen tak přestat číst, nebo nejprve dokončíš kapitolu?
- Můžu jen tak někdy přestat číst.
4.Piješ nebo jíš během čtení?
- Piju, nejím abych nezničila knihu abych jí nepoprskala (knihy jsou drahé).
5.Posloucháš u čtení nějakou hudbu?
- Někdy, většinou co dávají v rádiu je mi to celkově jedno.
6.Čteš vždy jednu knihu?
- Někdy i více protože nemám čas.
7.Preferuješ čtení doma nebo kdekoli?
- Kdekoli,
8.Čteš některé pasáže dopředu nebo dokonce přeskakuješ cele kapitoly?
- Nepřeskakuji nikdy nic.
9.Čteš nahlas nebo pouze ve své mysli?
- Obojí, někdy tak a někdy i tak.
10.Lámáš hřbet nebo se jej snažíš uchovat jako nový?
- Snažím se ho uchovat jako nový (knihy jsou drahé).

 


Já a knížní klub

Pátek v 20:08 | Tánička |  ANO/NE
Teď aby jsme si to ujasnili "knížní klub" je klub můj u mě doma s mýma kamarádkama ale zato "knihomolský klub" je klub co je tady na blogu trošku jsem to přemotala takže to takhle bude.

Proč ANO?

  • můžete si přečíst knihu zadarmo
  • můžete polemizovat s lidma o knížkách které jste přečetli
  • spoustu místa protože knihy musíte vráti člověku co vám jí propůjčil
Proč NE?

  • protože knihu nebudete mít u sebe napoličce
  • knihu nesmíte zničit
  • musíte si koupit knihy které také musíte půjčovat

Your inpiration #10

Pátek v 19:58 | Tánička |  31 days blog challenge
Moje inspirace pochází z mnoha druhů třeba book like music mě napadlo při sledování amerického youtubera a jelikož neumím anglicky tak abych mu rozuměla pochopila jsem to že tohle vlastně děla že dává knížky a knim přikládá hudbu ale pak když jsem si vše přeložila zjistila jsem že zo bylo něco jako týden s knížkou.

Můj vzhled blogu a článků pochází od lidí kterým zavidím nebo spíš obdivuji jejich blog a tvorbu a tak se snažim trošku kopírovat samozřejmě jenom v případě že mě se taky to líbí.

Inspirace na knížky (jak vyhledávám knížky?)plyne z toho že koukám na youtube a tam když se mi líbí anotace nebo samotný obal tak si ji zapíšu na moji databázi knih a pak podle nalady si jí koupím nebo půjčím v knížním klubu.

Inspirace plyne ze všeho kolem mě.


Půjčené knihy aneb náš knížní klub

Pátek v 18:53 | Tánička
Z kámoškami jsme si založili Knížní klub šlo by o to že by jsme si půjčovali knihy a každý druhý týden by jsme o nich mluvili.
Už jsem si knihy vypůjčila a mohly jste je vidět na mým instagramu (....).
Vlastně jsem z počátku nechtěla zakládat tenhle klub chtěla jsem mít knihy sama doma a jen pro sebe jenže potom mi to přišel jako skvělý nápad.
Neřeknu vám proč na to si posléze na ANO/NE.

A tak mě napadlo že by jsme si tady mohly založit vlastní knížní klub asi by jsme si nepůjčovali knihy ale mohly by jsme různě polemizovat o knížkách a něco bych ještě k tomu vymyslela jen bych chtěla vědět jestli by se vlastně někdo zapojil.
Za pár dní vám naskočí přihláška kdo by se chtěl zapojit není to časově založené takže můžete se připojit kdykoly.

Do našeho knížního klubu se přidaly Áďa, Barča, Barča(která moc nečte ale kvůli Ádě)
Když budu dělat recenzi na půjčenou knihu napšu do řádku od kud: Knížní klub a označim člověka od jakého tu knihu mám
vše ostatní ohledně knihomolského klubu tady se dozvíte na přihlášce kterou vystavím až ji zhotovím.


Your best friend #9

Čtvrtek v 20:10 | Tánička |  31 days blog challenge
Jak asi víte, protože tady byla mnohokrát zmiňovaná je to moje nejlepší kamarádka Barča.
Jestli jste četli moje draw my life tak určitě víte že jsem před Barčou vystřídala spoustu lidí a nikdy až doteď jsem nemohl najít tu pravou.
Nechci aby tenhle článek byl o tom jak ji z celého srdce mám ráda protože ona to sama dobře ví, chtěla bych vám povědět proč zrovna Baruš.

Před Baruš jsem měla spoustu přátel různých divných, inteligentních, rebelských ale ona byla jiná.
Když jsem byla mladší Brauš se bavila s každým připadala mi jako vládkyně přátelství každý za ní dolejzal ale jen někteří mohly být přímo při ní.
Pak jako mě Baruš zradila její nejlepší kamarádka a mě zrazovali pořád a tak jsme se našli.


You dream #8

Úterý v 16:24 | Tánička |  31 days blog challenge
Můj sen, můj sen je udělat na tomhle blogu spolupráci, můj sen je bydlet v londýně můj sen je .....
Mám tolik snů všechny jsou jiné.
Ale netoužim po ničem tak abych se za tím vydalal plnou parou to ne já taková nejsem nedělám krok jako první někdo mě musí pro ten krok popohnat.
Mám plno cílů ale jen některé se můžou stát reálné ale jen když budu hodně chtít.
Možná za několik let budu si říkat jak bylo lehké sehnat spolupráci ale teď to pro mě lehké není.
Myslelte si o mě co chcete ale já taková jsem nejdu po ničem pohlavě i kdybych chtěla, první si to připaravím a pak půjdu s mapou.



Your special memory #7

22. května 2017 v 22:12 | Tánička |  31 days blog challenge
Moje nějak speciální vzpomínka, jednou jsem chtěla na tenhle blog psát moje příběhy co se mi staly ale potom mi to přišlo takový nic moc ale i přesto jednu najít můžete a to je citáty a story s klukem v autubuse ale fakt super vzpomínka.
Mám nápad řeknu vám moji teď nejbližší vzpomínku.

V neděli jsem se s kámoškou vydali na vítel do našeho krajského města které autem je nedaleko ale autubusem tak trošku dál.
Když jsme dokázali říct řidičovi kam jedeme a jakou jízdenku chceme nastaly potíže a to že jsme měli naplánovaný že půjdem do nákupního obchodu a tam zamíříme do knihkupectví a problém nastal v tom že jsem z terminálu nevěděly kam jít.
Myslela jsem si že to zvládnu ale ne musela jsem volat mamce aby mě informovala o tom kde to je.
K tomu jsme byly od terminálu už strašně daleko protože jsem si myslela že vím kam jdeme.
Když jsme po snažení podle navigování mí matky dorazily tam kam jsme chtěly a podívali jsem se tam co jsme chtěly vydala jsem se kámošce ukázat místní knihovnu která byla velkolepá, jenže po několika metrech procházky jsem zjistila že vlastně v neděli mají zavříno řekli jsem si tedy že za několik metrů je globus a jdem ho prohlídnout.
Jenže když jsme došly na konec ulice zjistila jsem že z auta to bylo míň než jsem si myslela a globus byl ještě nekoil metrů před námi a tak jsme zjistily že vůbec do globusu nechceme otočlily jsem to a šli k vánočnímu domu a odtamtud jsem šli jinou cestou zpátky k centru města.
Nejlepší pointa je vtom že si spočítejte kolik času jsme si mohly ušetřit kdyby jsme přemýšlely a nešly někam zbytečně ale jinak to byl skvělí výlet.

Draw/peant #6

21. května 2017 v 12:25 | Tánička |  31 days blog challenge
Já a kreslení většina lidí kolem mě říká že kreslim odstojně ale já si to sama nemyslím.
Ani nerada kreslím ale když se do toho vrhnu už to prostě musím dokončit do dokonalosti.
Více obrázků můžete najít na mém instagramu.


Draw my live

20. května 2017 v 20:02 | Tánička
Ahoj, doufám že vám tohle oslovení vyhovuje dnešní článek je draw my life nepočítejte s tím že můj život do teď je i byl ideální ale nechci aby jste mě litovali, protože i přes všechny nedostatky mám tu svou rodinu a přátelé a ti my dávají vše co můžou.
Teď jsem si vzpoměla na takovou věc (nevím jak to jinak nazvat:věc ) co mi říkala mamka:

Když člověk má například 10 korun a druhý 50.
Ten jeden ti dá 10 ale ten druhý 25.
Sice jsi dostal jenom od toho prvního 10 a ten druhý ti dal víc, ale ten první ti dal vše co měl víc neměl!!
A ten druhý polovinu toho.

Doufám že jste pochopili co vám tim chci říct.
Já vím dlouhá předehra tak se do toho můžeme vrhnout.


Narodila jsem se 20.11.2004 do už dvojčlené rodiny.
Mamka Ukrajinka a taťka Čech.(napište si jestli chcete článek o ukrajinských knihách)
Nevím kolik jsem vážila ani nic podrobnějšího.


Dva roky potom se narodila moje úplně nejlepší sestra.(taky si napište jestli chcete vědět co čte sestra)
O několik let potom můj taťka onemocnil vážnou nemocí a tou se stala leukémie odjel do němocnice do Plzně.
Kde strávil několik let.


Když můj otčín byl v nemocnici moje maka si prošla docela a úplně peklem ne, neproběhla to jen tak ale prošla pomalu a pošpiškách.
Neměly jsem peníze, protože moje matka byla na matrský dovolený a žily jsem jen z mála peněz na měsíc.
Na to mamka neměla vůbec čas musela se starat o nás a byla unavenáa nevěděla co si počít.
Vyprávěla jak chtěla strašně moc spát ale když si nás vzala babička ven tak jenom mě nebo sestru nikdy ne dvě naráz a zakázala mamce spát že ať jí to ani nenapadne teď si asi říkáte no jasně radši se prospí a nebude to moje mamka brát vážně jenže ona měla takový strach že pak si nevezme ani jednu a tak nespala.
Byly to těžké roky.


Po několika letech konečně se táta vrátil domů sice byl úplně jiný než jsem si ho pamatovala ale byl náš.
Každý rok jezdil na višetření jestli se mu nemoc nevrací ale je až doteď na tom dobře.
Navštívil nás po dlouhe době čekání taky smích a radost.
Po několika letech kdy byl tak zvaně na nemocní/zdravotní(prostě jak nešel do práce kvůli nemoci)dovolené ale teď pracuje jako místo starosta naší obce.


Já jsem nastoupila do školy hned druhý rok jsem přestoupila na jinou školu a na tý jsem až doposud.
Z přátelství jsem to měla těžké a ještě budu, lidi nemůžo prostě uznat jaká jsem že navzhled možná vypadám jako namyšlená coura ale ve skutečnosti dokážu mnohem a mnohem víc.
Teď ale jsem si našla Báru a držte nám palce aby naše přátelství zůstalo i dál.


Ptáte se kam zapadá moje blogování, čtení atak dále jak jsem se sem dostala jednoduše.
Nebyla jsem dítě co rádo čte ani jsem neznala v okolí inspiraci ke čtení.
Četla jsem ale z nechutí kvůli matce která za celý život přečetla toho strašně moc.
Ale pak mě to z nenadání začalo bavit a pak jsem taky oběvila jednou na mým e-amilu správu k domenu na jeden můj starý blog do kterého jsem si nic nenapsala.
V ten moment jsem si řekla že bych si mohle založit blog a tak jsem pátrala a nakonec jsem si ho založila.
Můj první článek se menovalvše co najdete na mém blogu ale nebylo knížkách tenhle blog byl to prostě fanblog po měsíci jsem se tolik začetla že jsem si předělala celý blog na knížní blog a tak je to doposuď.
Myslela jsem si že po pěti měsících bych mohla udělat spolupráci z nějakým nakladatelstvím(tak najivní).


Ten fan glog se jmenoval Život je život protože jsem myslela že tam budu psát věci jako co je zajímavého citlivého atd.(taky jsem začala na twittru stále to tam můžete najít)
Přemýšlela jsem co zajímavého a originálního s knihami udělat a musíte uznat že se mi to přemýšlení povedlo (Book like music, ANO/NE) a doufám že i víc nápadů příjdou.
MIluji svůj blog hlavně kvůli vám za vaše komentáře, odebírání, sledování ....... a za všechno

Omluvte moje nedostačující obrázky.
A uvidíme se jindy.

Your pets #5

20. května 2017 v 1:00 | Tánička |  31 days blog challenge
Kdy sleduje můj instagram od počátku tak jsem tam jednou dávala fotku mého zvířete ...... (uhádněte který to je)
Jmenuje se lazánek koupily jsem ho ve zverimexu za 20 kč.
Nevim k zvířatům zvlášť tak malým nemám žádný citové pouto alespoň teď dříve jsem mívala ale už ne.
Prakticky je to zvíře sestry až nato že říká že je společný

5 songs you love #4

19. května 2017 v 1:00 | Tánička |  31 days blog challenge
4)Většinou poxlouchám vše co existuje je mi to v celku jedno to co se mi zalíbí mnohokrát ani nevím jak se jmenuje.
A nevadí mií to ale dneska vám ukážu top 5 písniček který v tenhle čas poslouchám.






Já a horrorové romány

18. května 2017 v 19:49 | Tánička |  ANO/NE
Máme tady další ANO/NE a teď několik článků bude o různých žánrů a dneska jsem si vybrala horrory.

Proč ANO?

  • někde jsem slyšela že člověk se rád bojí a když se takhle bojí vypouštějí se spolu z potem látka která nám to umožňuje takže asi proto
  • kniha jako kniha
  • já když čtu takové romány připadám si drsnější mám víc potřeby ukazovat jaká jsem silná
Proč NE?


  • ne každý se rád bojí a rád to vyhledává
  • kniha jako kniha
  • když se taky mluví o horrorech tak nemám ráda takové moc krvavé spíš nějak psychologicky aby byly spjaty

You favourite qoute #3

18. května 2017 v 1:00 | Tánička |  31 days blog challenge
3)To jsem už říkala ale vyhradim to do jednoho a to je

"Ani já, ani nikdo jiný nemůže jít tou cestou za tebe. Musíš po ní jít sám."
(Walt Whitman)

Můj oblíbený citát od spisovatele, básníka a novináře Walta Whitmana který napsal nejslavnější dílo "Stébla trávy" který jsem ještě nečetla ale mám ho na seznamu.

Why #1

17. května 2017 v 21:34 | Tánička |  31 days blog challenge

1)Do soutěže jsem se zapojila protože mi prostě přišla srandovní a že tak vám i sebe můžu přiblížit chtěla bych tedy pokud možno každý den napsala něco o mě a pojedu postupně sice jsem přehodila 1 a 2 ale přišlo mi že je důležitější 20 faktů o mě než proč dělám tuhle challenge doufám že to nevadí.

20 facts about me #2

17. května 2017 v 8:52 | Tánička |  31 days blog challenge
2)Protože o mě moc toho nevíte tak začnu s 20 faktů o mě

1)Jak asi už víte mám ráda knihy.
2)Paradox 1)faktu je ten že jsem začala milovat knihy teprve tenhle rok mám přečteno jen 4 dospělé knihy.
3)Je mi 12.
4)Pravím jménem se jmenuji Taťána Chocová.
5)Moje matka je ukrainka a proto taky umím čísti psát jak ukrajinsky a i rusky.
6)Mám mladší sestru která může být někdy otravná jinak jí mám strašně ráda.
7)I když o tom nevíte nenávidim kreslení a tancování problém je v tom že když se řekne kdo nejlépe kreslí v naší společnosti všichni ukážou prst na mě.
8)Neovládám češtinu ale zato miluji cizí jazyky jako například Angličtinu ....
9)Na svůj věk jsem hodně vysoká měřím 170 a říkaj mi že vypadá i postavou na 16.
10)Miluji blogování nejlepší část je když se koukám kolik lidí zaujmul můj článek a kolik je komentářů.
11)Bydlim na vesnici a dojíždim do školy do vedlejšího města.
12)Moje nejlepší kámoška je Baruš s kterou jsem jednou taky tenhle blog psala ale pak jsme se dohodly že ne ale podívejte se na její instagram má ho fakt krásný.
13)Mám twitter ale strašně málo ho používám.
14)Tyhle fakty dělám jenom kvůli tomu že se chci zapojit do soutěže 31 days blog challenge jinak by jich bylo 10+1.
15)Neustále si prohlížím blog jestli někdo náhodou nepřipsal komentář.
16)Mám deníček kde si zapisuji co bych za článek mohla napsat.
17)Čtu si o hodině ve škole.
18)Nedokážu lidem říct NE jsem prostě strašně měkká.
19)Hraju volejbal ale strašně mě to v poslední době nebaví.
20)Jsem tak líná že jsem líná simulovat línost.


To bylo 20 faktů o mě k soutěži 31 days blog challenge.

NOVÝ DESING!!!!

16. května 2017 v 19:53 | Tánička
DESING:
Jednoho dne když jsem si tak projížděla různé weby jsem narazila na tlačítko


A samozřejmě mě zaujala a tak jsem se dostala na web který dělá desingy.
Po pár minutách pátraní protože web holek mi přišel strašně pro mě nepřehledný a musela jsem se navigovat mapu stránek a za pár hodin jsem se už více méně orientovala bez problému.
A tak mě napadlo že bych si mohla taky takový desing zařídit sama od holek.
Sedla jsem si jenže když jsem vyplňovala objednávku zjistila jsem že jsem nevěděla co to znamená oddělovač, motiv, avatary a v ikonkách jsem se jen zhruba domnívala co to je.
Stejnak jsem ho jako tupec vyplnila a napsala jsem že daným věcem nerozumím.
Čekala jsem že mi napíší zatýden maximálně jenže mě překvapila rychlost odpovědi.
Teď si říkám já sem fakt bi la blbá přitom když se podíváš na jejich web a klikneš si třeba na oddělovač vyjedou ti tam oddělovače a hned víš co to asi je.
Celkově jsem pak svoji objednávku předělala a dnes mi přišel náhled na desing.
A takto vypadá (doufám že to nevadí že jsem ho tady ukázala)

PO

PŘED


Je to taky pro lidi kteří zavítají na můj blog už až budu mít nový desing a aby věděli že každý nějak začíná..
Taky až si budu později měnit na další desing s čím teda ještě nepočítám tak abych měla tohle jako památku.

MOJE SPOKOJENOST:
Desing si nechávám dělat poprvé.
Práce holek které mi desing dělali byla výjimečná jen někdo dokáže jen tak udělat něco takového.
Na eamil mi odepisovali rychle a i rychle desing přišel(do týdne).
Desing samostatný jsem čekala že bude lepší čekala jsem že si řeknu wau jenže ne ale to neznamená že se ni nelíbí.
Mohla bych s chutí doporučit jen musíte doopravdy vědět co chcete aby vaše očekávání byly ty nejlepší.

WEB na desing

kniha jako písnička/Book like music #1

16. května 2017 v 17:58 | Tánička |  Book like music
Mám tu nový článek a to kniha jako píseň ještě u nikoho jsem to neviděla a doufám že to ještě nikdo neudělal takže můžu být ORIGINÁLNÍ?

Jde o to že vám napíšu knížku a písničku kterou si pod tou knížkou představím a proč.

Dívka ve vlaku
Heartless od Kanye West
Protože je to v traileru k filmu který je natočený podle knížní předlohy.

Hvězdy nám nepřály
DNA od Lia Marie Johnson
Protože je to o trápení a to o tom i kniha byla a i přesto že jsem u knihy nebrečela tahle písnička mě vždy dojme tak že se hned rozbrečím.

Škola dobra a zla
You Don't Own Me od Grace a G-Eazy
Protože je to rychlí a zajímaví a nejistý stejně jako kniha.

Deník Anny Frankové
Let Her Go od Passenger
Písnička de s lehká stejně jako kniha a pak nabírá obrátky.

Kruh
Believer od Imagine Dragons
Za první videoklip je svázán tak trochu a jinak mi to prostě ladí.


Ten pocit když si myslíš že někdo o tobě mluví

16. května 2017 v 17:33 | Tánička |  téma týdne
Znáte ten pocit když vedle někoho projděte a máte strašný pocit že zrovna o vás mluvil a začínáte si říkat co o mě zase drbou?

Takový pocity jsem měla strašně moc v dětství teď si toho nevšímám nebo ty lidi jsem přestala natolik ignorovat že začali pomlouvat někoho jiného.
Bydlíme i bydleli jsme s rodinou na vesnici kde abych to neřekla rasisticky byli europoidní lidí málo a když už tak staří lidé nebo ti kteří bydleli v domech.
Žily jsme v takový lepší čtvrti ale protože jsem nebyla na tu dobu až tak hubená dobírali si mě nejen to že jsem tlustá.
Nějak mi to ani nevadilo bylo mi je k slitování jak se mi posmívali protože jsem na svůj věk měla dost rozumu abych pochopila že jen a to se omlouvám za svoje vyjádření nicky můžou být takový.
Ale nejvíc mě rozeštvalo když jsem někde šla a oni se na mě dívali a šeptali si a smáli se měla jsem pořád pocit že mi to dělají schválně že za to vše můžu já ten pocit po čase zmizl a s tím moje trápení.


Další články


Kam dál